Jak můžete vidět, 815ka je moje skoro nejoblíbenější vozidlo. Ne sice to
úplně nejoblíbenější, ale dost na to, abych měl tu trpělivost a stvořil ji
třikrát!
První verze je naprosto nadměrná velikost :-) a u druhé jsem to s tím
zmenšením zase tak nějak přepískl, takže došlo na třetí pokus. Doufám, že to číslo
ještě nenavýším! Ve hře se nachází relativně mnoho verzí 815: především opravený
sklápěč na sypké materiály a zrní, pak také míchačka na beton a ještě
tahač s přívěsem pro dřevo (klády) s jeho
Simutransovským protějškem,
náklaďákem na prkna. Myslím, že by bylo vůči ostatním tvůrcům celkem nefér, nakreslit
si jeden podvozek a nasázet na něj pak všechno možné - za málo peněz hodně muziky.
Proto jsem se rozhodl, že nevytvořím další verze 815 a místo toho se pokusím
o další typy z Kopřivnické produkce. Pokud si nedovedete představit, které že,
pak namátkou 813, 138/148 a 141. Možná to nebude brzo, ale jednou to určitě dovedu do konce
- a pak to bude v Simutransu
Tatra na Tatře.
Krátký úvod do historie 815: V roce 1982 se v RVHP rozhodlo, že všechny nákladní vozy nad 15 tun se budou napříště vyrábět v Tatře. Tímto rozhodnutím byl podpořen obrovský rozvoj továrny a nutně došlo k vývoji nového typu vozidla, které by splňovalo požadavky. Tak vznikla 815, odvozená od předchozího typu 813. Co dodat, umíte-li česky, pak Vám nemusím dále 815ku dál představovat. Pokud nevíte, o kterou že to Tatru tedy vlastně jde, je to ta (typicky) tříosá potvora s hranatou kabinou, nejčastěji jako sklápěč. Kromě toho se ale vyráběly i odlišné verze; kromě dvou a čtyřosé se vyskytuje ještě tříosá s předsunutou sníženou kabinou, např. jeřáby a požární žebříky.
Typ 813 je mým dalším pokusem o Tatrovácké vozidla. Mimochodem, tohle je ten
můj nejoblíbenější náklaďák. První prototyp 813ky vznikl už v roce 1960. Existovalo
více verzí se stejným číselným označením 813; největší rozdíl byl v počtu os - od čtyř
až ke dvoum. První byl ale obrovský čtyřosý "Kolos" se dvanáctiválcovým motorem. Jeho
skvělé vlastnosti v terénu jej doslova předurčily pro armádní využití, v civilu
se na něj montovaly různé jeřáby ap. Tříosá verze byla poměrně rozšířená jako tahač
přívěsů pro velmi těžké náklady - teoreticky až do 100 tun na silnici!
Můj výtvor je ta nejobrovštější verze, protože vypadá nejlépe, a k ní patří přívěsy na buldozer (auta), ocelovou trubku a betonové panely. Kromě toho jsem ještě sesmolil jednu verzi v "armádním" zbarvení. A aby byl ve všem pořádek, buldozer i barevná úprava vojenské verze je dílem Tomáše Kubeše (Napika).
Po delší přestávce jsem se opět pustil do díla a zhotovil další tatrovku. Tentokrát
jde o typ 138, který se poprvé objevil v padesátých letech (1956) a poslední
vozy opustily továrnu 1971. Na 138 navázal typ 148, který byl víceméně 138 přepracovaný po
několika dekádách a vypadá téměř stejně. Dnes se již nevidí příliš často, ale i tak
je to jeden z typických náklaďáků českých silnic druhé poloviny dvacátého století.
Zatím je hotová pouze sklápěčková verze na sypké náklady, ale v plánu mám pochopitelně i pár dalších.
Jednoho dne jsem prohrabával hromadu starých
ABC, a v jednom jsem objevil
obrázek naprosto podivné parní lokomotivy, který mne velice zaujal. Podle popisu to byl
Garatt australské železniční společnosti QR, lokomotiva pro těžké nákladní vlaky.
Okamžitě mne napadlo, že parní lokomotivy
v Simutransu mne znechucují svou pomalou
akcelerací při vlečení dlouhého těžkého vlaku, takže se jen plouží. Tohle je to pravé!
Po prohledání internetu jsem se dozvěděl o Garattkách zhruba toto:
Parní lokomotivy Beyer-Garattovy soustavy jsou takové, u nichž je kotel s kabinou
na rámu mezi dvěma podvozky, které oba mají vlastní pohon a je na nich umístěna zásoba
paliva a vody (tendr). Takové uspořádání znamená dvě věci - rozdělení celého vozidla na tři
části umožňuje průjezd ostřejšími zatáčkami, a zároveň zdvojnásobení počtu pístů
významně zvyšuje výkon. Další výhodou je zvětšení šířky kotle, který tak nabývá tvaru
vhodnějšího pro spalování nekvalitních paliv jako ropa atd. - dá se ušetřit na uhlí.
A konečně hlavní výhoda v tropech, větší zásoba vody.
Ačkoliv byl tento typ členěné lokomotivy malým technologickým převratem, v Evropě
se nestal příliš populární (nevím jak v USA) a přestože se Garattky vyráběly
v Anglii a Německu, jejich doménou byly zámořské kolonie, exotické země jako
Austrálie, Nový Zéland, Irák, Indie, africké kolonie atd. Je možné, že některé se stále
používají v JAR.
Výsledek mé snahy je pouze částečně věrný. Ve skutečnosti by měla být prostřední část mnohem kratší, ale samozřejmě to v Simutransu nejde. Nakonec přece jen navypadá tak hrozně a funguje přesně tak jak má, dlouhé vlaky s hmotnými náklady jako třeba ocel utáhne bez problémů.
V novějších verzích je již moje diletantská grafika vypocená v prehistorickém Malování nahrazena dokonalou 3D renderovanou verzí z dílny Ravena. Navštivte jeho stránky, obsáhlé sady vozidel vyrobené touto technikou stojí alespoň za podívání!
Odkazy (anglické): Stránky Nottingham Victoria jsou neudržované už několik let, ale jsou tam krásně rozebrané různé druhy článkovaných parních lokomotiv. Kromě toho i celá příručka pro pochopení parních strojů ap. The Garatt Locomotive se nazývá (právem) další web spojený s těmito stroji. Dá-li se věřit tamním informacím, jedná se o přehled úplně VŠECH Garattek na světě a obsáhlou databázi technických dat. Pokud vás čísla nechytí, pak určitě oceníte neméně rozsáhlou fotogalerii.
Na jaře 2007 vznikl nový grafický set pro Simutrans, nazvaný pak32. Jak už název napovídá, základní velikost obrázku je 32 pixelů. Tato volba nebyla náhodná, set je zamýšlen pro možné budoucí použití v mobilních zařízeních, pokud se toho snad Simutrans někdy dožije. Pokud ne, můžete si na monitoru svého počítače užívat neobvyklé možnosti, které takto malý set nabízí, například možnost přehlédnout naráz téměř celou mapu. Kvůli malým rozměrům na obrazovce je pro lepší viditelnost použit poněkud neobvyklý styl grafiky s vytaženými hranami - jako v komiksu.
Kromě těchto mých budov je v sadě ještě mnoho dalších, takže si o nich jenom nečtěte, utíkejte tuto sadu vyzkoušet! Můžete také snadno pomoci - zvolený styl je mnohonásobně jednodušší než realistický, použitý pro ostatní sady, takže vytvořit novou budovu je otázka pár kliků, pokud máte jasnou představu co chcete.
Několik továrních budov, které vznikly v rámci projeku obnovy klasické sady (pak64).
Jednou z nových možností Simutransu je přibližně od verze 0.86.x stavění přídavných staničních budov. Některé z nich jsou také mým dílem; konkrétně tyto obrázky zde původně sloužily jako propaganda tak dlouho, až se nemožné stalo skutkem a některé z nich byly skutečně použity.
Úvod
Nástroje
Dokončené obrázky
Kontakt
O stránkách, copyright